Neregulované investiční produkty mohou poškodit celý trh

Co vás teď nejvíc zaměstnává?

Těch věcí je spousta, zakládání banky, zahraniční expanze – aktuálně na Slovensko – a také události na trhu. Včetně rizik, jichž je neskutečné množství.

Která máte na mysli?

Především nástroje, které se dnes prodávají lidem s penězi, ale bez znalosti investování. Trh aktiv je neuvěřitelně přehřátý. Je to dáno tím, kolik se celosvětově vytisklo peněz. Našemu podnikání se v takové situaci samozřejmě obrovsky daří, meziroční růst o šedesát procent je neuvěřitelný. Poradci si navykli, že obchod běží sám, třeba proto že kvůli hypotékám je lidé doslova naháněli. Takže hrozí, že když trh ochladne, zlenivějí. Věřím, že teď se to nestane, protože problémů k řešení je dost, ale vyloučit se to nedá. Hlavní rizika jsou dvě. Zaprvé lidé zapomněli, že ceny také mohou klesat. Slyšíme příběhy na YouTube, jak si někdo koupil Google či Facebook, protože je používá, a teď mu to úžasně vydělává. Četl jsem někde, že ceny nemovitostí nikdy klesat nemohou. V letech 2008 a 2009 klesly. Jakmile přijde pár signálů ochlazení, může se to stát znovu. Neříkám, že se to stane, ale může. Pak přijde velké překvapení.

A za druhé?

Vyrojila se spousta nabídek na investice, které jsou někdy velmi rizikové a někdy vysloveně podvodné. Především jsou ale neregulované. Od rizikových dluhopisů přes svěřenecké fondy, správu aktiv pod paragrafem 15, tedy takzvané alternativní fondy, různé projekty na kryptoměny, tokeny a podobně až po zjevné podvody. Někdo, kdo si myslí, že je skvělý podnikatel, nabere od lidí peníze na podnikatelský záměr. Ale „zapomene“ jim říct, že ponesou podnikatelské riziko. Další si myslí, že jsou noví Warrenové Buffettové. Nasbírají peníze do alternativních fondů a investují je na trzích. Klienti vidí razítko ČNB a myslí si, že jde o regulovaný byznys. Ale on regulovaný není. Jiní zase tvrdí, že zlato nebo nemovitosti nemohou nikdy ztratit na ceně, přestože se to stalo. A zlato se vzpamatovávalo deset let. Pak jsou tu samozřejmě i podvodníci. Krachy, které teď vidíme, jsou jen vrcholem ledovce.

Bere vám to byznys, nebo se bojíte poškození světa investic?

Byznys nám to moc nebere. Ale bojíme se poškození trhu. Protože lidé, kteří to vše prodávají, si říkají poradci. A to přináší reputační riziko. Navíc vzniká obrovská mezera mezi regulovanými a neregulovanými produkty a službami. ČNB například rozhodla, že klientovi, který v investičním dotazníku dosáhl nuly bodů, nemůžeme prodat podílový fond. Za tímtéž člověkem ale může přijít někdo úplně bez vzdělání a může mu bez dotazníku prodat téměř cokoliv. Navíc kryptoměn a podobných aktiv jsou plná média. Když za mnou přijde soused a ptá se, jak si může koupit bitcoin, děsí mě to.

Hovoříte o tom s politiky a úředníky?

Snažíme se. Ale komunikujeme především s Českou národní bankou, která řeší hlavně to, co patří pod její kompetenci. Tohle pod ni nepatří. Snažíme se přes asociaci hovořit i s ministerstvem financí, poslanci a se senátory. Bohužel stát tyto věci řeší pomalu. Myslím si také, že není šťastné, když je regulace oddělena od dohledu. Protože v ČNB přece jen víc tuší, o co jde. U zákonodárců je to ještě těžší. Snažili jsme se například omezit nařízení o nahrávání hovorů, ale ministerstvo řeklo, že se nahrávat bude, tak to prostě prošlo. I když Senát byl proti. Jedním z důsledků tohoto stavu je, že lidé z regulovaného světa, kteří jsou pod stále větším tlakem na zkoušky a licence, vidí možnost přejít do toho neregulovaného světa. Někdo to pak může udělat.

Pojďme k pozitivnějším tématům. Proč jste se po založení pojišťovny a penzijní společnosti pustili i do vlastní banky?

Pojišťovna Simplea a penzijní společnost Rentea jsou pro nás produktovými továrnami. Stejně jako investiční společnost. Dřív jsme s našimi partnery vytvářeli i vlastní produkty, ale v určité fázi jsme vždy naráželi na nějaké hranice. Některé věci už nebyli ochotní udělat, protože to pro ně nedávalo smysl. Nové technologie nám přitom současně s agresivnějším nastavením parametrů umožňují vytvořit takové produkty, které budou zajímavé. Speciálně u pojišťovny se soustředíme jen na velká rizika a jsme tam konkurenceschopní. U penzijní společnosti jsme reagovali na zamrzlý trh, kde lidé zůstávali ve starém penzijním připojištění a nikdo neměl vůli je převádět do dynamičtějších produktů. Banka je jiný příběh. Vzniká jako platforma pro lepší poradenství. Už když jsme Partners zakládali, líbila se nám představa, že bychom prokombinovali svět bankovnictví a poradenství. Bankovnictví má větší reputaci, dostupnost a viditelnost. Na začátku jsme neměli žádné pobočky, poradci chodili za klienty jakoby odnikud, a nám se líbila profesionalita bank. Nelíbilo se nám vnucování úvěrů a tlak na prodej určitých produktů. Museli jsme ale do vlastní cesty dorůst. Už v minulosti jsme si dělali podnikatelský plán na banku, ale tehdy to ještě nevycházelo.

Bude z banky vlajková loď?

Právě že ne. Naším hlavním byznysem bude pořád poradenství. Ale banka nám dává nové možnosti. Naše služby stavíme na pilířích člověk, technologie a data. Člověk znamená osobní kontakt a odpovědnost. Nikdo ale není schopen být k dispozici nepřetržitě, takže proto potřebujeme technologie. Chceme klientovi dostat do mobilu aplikaci, která mu zpřístupní všechny informace. Jenže do aplikace budete chodit jen tehdy, když půjde o mobilní bankovnictví. Do pojišťovací aplikace prostě chodit nebudete. Takže mu dáme bankovní aplikaci, ale dodáme mu tam celý poradenský servis. S tím souvisejí i data. Finanční poradci mají řadu zajímavých dat, ale jen z jednoho pohledu. Prostřednictvím bankovní aplikace jich můžeme získávat více a také klientovi se mohou výstupy a přehledy tvořit automaticky. Bez banky nebudeme mít ani data, ani platformu.

Není v tom riziko, že třeba u investic povede ta on-line kontrola k větší nervozitě a unáhleným rozhodnutím?

U cílů se to myslím nestane, u investic může. Ale my chceme řešit spíš náhled na celé portfolio, ne na jednotlivé investice. Nejsme obchodní platforma, takže k unáhleným rozhodnutím by to vést nemělo.

Vaši poradci by měli dál prodávat jak produkty vašich institucí, tak konkurence. V čem mají ty konkurenční výhodu, pokud jste vaše stavěli s nízkou marží a moderní technologií?

Naše služba je pořád poradenstvím. Poradce je odměňován stejně, ať prodá produkt od kohokoliv. Když vezmu jako příklad naši pojišťovnu Simplea, tak nová, postavená jako fintech, čerpá řadu výhod z efektivity a rychlosti. Navíc má odvahu inovovat. Stávající pojišťovny ale mají výhodu velkého kmene a také podrobných dat. Díky tomu mohou dát v určitých segmentech lepší ceny. Proto nabízíme velká rizika, ale neřešíme třeba určitá povolání či sportovce.

Změnilo se finanční chování lidí za těch patnáct let, co Partners existují?

Celkový obrázek trhu je dnes úplně jiný. Konkurence, šíře a rozsah nabídky, regulace, to vše se obrovsky změnilo. Máme u nás hodně rozvinutý poradenský byznys a ten tlačí na marže pojišťoven, což je super. Stejně tak se změnila i kvalifikace poradců. Dřív bylo v Česku okolo 150 tisíc registrovaných prodejců pojištění, dnes je tu deset tisíc profesionálů. Další desítky tisíc mají omezenou licenci jen na určitou oblast. Dřív byl tento byznys extrémně nováčkovský. Dnes stojí na pobočkách a komplexních službách, protože dostat se dovnitř a projít všemi kvalifikačními stupni je spousta práce. Klienti se určitě mnohem víc vyznají v tradičních produktech, ale přišly nové možnosti a v těch už se moc nevyznají. Pořád vidíme, že řada lidí nepochopila investiční trojúhelník výnos – riziko – likvidita. Celkově bych byl pozitivní, když vidím, jak se klienti ptají a jak uvažují. Čísla to ale úplně nepotvrzují. Bohužel. Lidé jsou na jedné straně pořád chamtiví a na druhé straně pořád mají strach. To se nemění.

Zroj: E15 Magazín