Boj s inflací drtí penzijní fondy. Čím opatrnější, tím ztrátovější
Inflační boom a dramatický růst úrokových sazeb drtivě dopadá na výkonnost českých penzijních fondů. Přes sedmdesát procent úspor Čechů na důchod drží totiž fondy ve formě převážně státních dluhopisů. Právě bondy se ovšem v nynějím období skokového růstu úrokových sazeb staly toxickým aktivem a jejich ceny se propadají. Jen od počátku letošního roku znehodnotily české státní dluhopisy zhruba o šest procent a tlačí hodnotu penzijních portfolií do červených čísel. O ztráty se podělí investoři s penzijními společnostmi; ty totiž budou muset v krajním případě doplnit fondům kapitál.
„Dynamika růstu sazeb ČNB je však v posledních měsících vcelku dramatická. Při ní došlo k výraznému negativnímu dopadu do samotných cen dluhopisů, a to ve velice krátkém časovém intervalu,“ uvádí portfolio manažer Erste Asset Managementu Marcel Kostovski s tím, že ještě před rokem byly výnosy pětiletých českých státních dluhopisů na úrovni 1,6 procenta.
„Dnes se blíží k pěti procentům, což odpovídá poklesu ceny pětiletého dluhopisu o výrazných 12 procent,“ dodává Kostovski. Fondy tak bojují s propadem majetku. „Kvalitní dluhopisové podílové fondy jsou podle strategie v průměru od čtyř do šesti procent v záporu a to mluvíme jen o letošním prvním čtvrtletí,“ zdůrazňuje ekonom skupiny Partners Martin Mašát. Růst úrokových sazeb se pozitivně projeví až v delším období, kdy fondy nakoupí větší objem lépe úročených bondů.
Současný propad cen dluhopisů se přímo dotkne klientů nových, takzvaných účastnických fondů, které ze zákona nejsou povinny zamezit investorským ztrátám. V nich měli Češi v závěru loňského roku uloženo 101 miliard korun, tedy necelou pětinu všech penzijních úspor země. Dominantní položkou přitom byly české státní dluhopisy tvořící v průměru více než třetinu portfolia.
„Pokles cen dluhopisů, jehož jsme v posledních měsících svědky, má negativní vliv na výkonnost účastnických fondů, které vlastní dluhopisy. Velikost dopadu záleží zejména na průměrné době do splatnosti vlastněných dluhopisů,“ zdůrazňuje za Penzijní společnost Komerční banky Pavel Zúbek.
Konzervativním účastnickým fondům se tak letos nedaří. Dluhopisový účastnický fond Komerční banky tak ztrácí od počátku roku přes tři procenta, obdobně tratí třeba Vyvážený fond České spořitelny, o bezmála čtyři a půl procenta letos zatím přišel dluhopisově orientovaný účastnický fond ČSOB Opatrný.
O dalším vývoji rozhodnou centrální bankéři. „Pokud základní sazba ČNB nepřekročí šest procent, dalších výrazných záporných propadů u konzervativních fondů již nemusíme být svědky,“ soudí Richard Bechník, hlavní analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Podle něho by v takové situaci naopak bylo reálné, že většina těchto defenzivních účastnických fondů zakončí rok v plusových číslech. „Tomu napomáhají již vysoké výnosy státních dluhopisů,“ dodává Bechník s tím, že nově vydané státní dluhopisy nesou podstatně vyšší výnos než ještě před rokem a nabízejí tak při dlouhodobější investici šanci porazit míru inflace, pokud se ji podaří vrátit na dohled od dvouprocentního cíle ČNB.
Rozhodující balík peněz mají Češi stále ještě uložen ve starých, takzvaných transformovaných fondech, kam už není možné vstupovat. Případné ztráty těchto fondů pokryjí jejich zřizovatelé. „Nelze vyloučit, že probíhající růst výnosů by mohl vést u transformovaných fondů k poklesu oceňovacích rozdílů a potřebě doplnit dočasně kapitál od penzijních společností,“ říká šéf Penzijní společnosti České spořitelny Aleš Poklop.
Transformované fondy, v nichž mají Češi v současnosti kolem 470 miliard korun na důchody, nicméně dlouhodobě prohrávaly s inflací i v časech, kdy ceny rostly v nižších jednotkách procent. Loni tyto fondy právě díky povinnosti předejít klientským ztrátám vydělaly v průměru necelé půlprocento. V průměru tak navzdory bezmála sedmiprocentní meziroční prosincové inflaci vydělaly fondy od 0,4 do 0,8 procenta.
Zdroj: E15.cz