Po náročné práci dřív do důchodu. Šanci má dostat méně lidí

Do poloviny května byl návrh v připomínkovém řízení, v příštích týdnech by ho měla vláda schválit a poslat do Parlamentu. Komplikace se nepředpokládají – s nižším důchodovým věkem pro náročné profese počítá programové prohlášení současné koaliční vlády.

Lidem v náročných profesích by se důchodový věk podle návrhu snižoval o jeden měsíc za každých 184 odpracovaných směn. Za jednu směnu v rizikovém zaměstnání se považuje osm hodin výkonu rizikové práce. Pro lepší představu: za 10 let náročné profese klesne věk odchodu do penze o jeden rok.

Rizikovou nebo náročnou se podle návrhu rozumí taková práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do čtvrté kategorie. Ta je ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví definována jako práce, při které je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Konkrétně jde například o horníky, svářeče, brusiče nebo kováře.

Podobný návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který vznikl ještě v době, kdy úřad vedla Jana Maláčová (ČSSD), počítal s nižším důchodovým věkem i pro třetí zaměstnaneckou kategorii a měl se tak týkat mnohem většího počtu lidí (řádově desítky tisíc oproti aktuálním jednotkám tisíc). Výrazné zúžení vadí odborářům, které proto požadují návrat k původnímu návrhu.

Důchodový věk má podle nového návrhu naopak klesnout i zdravotnickým záchranářům – lékařům, řidičům i operátorům záchranné služby. Dřívější důchod mají mít k dispozici i záchranáři horské služby. Na dřívější důchod mají mít záchranáři nárok, i když jejich práce nebude zařazena do čtvrté kategorie, a to vzhledem k prakticky permanentní zvýšené psychické zátěži (stresu), vysvětluje důvodová zpráva.

Odboráři požadují, aby stejná možnost byla přiznána i dalším zaměstnancům, kteří jsou vystaveni permanentní zvýšené psychické zátěži, jako je tomu například u řidičů autobusové nebo kamionové dopravy, u strážníků městské policie nebo u báňských záchranářů.

Dřívější starobní důchod podle nových pravidel by mohly využít jednotky tisíc lidí ročně. Konkrétně má jít o více jak dva tisíc lidí ze čtvrté náročnostní kategorie a o více jak šest tisíc záchranářů. „Nelze vyloučit, že díky tomuto opatření odejdou do starobního důchodu dříve i osoby, které by jinak možnost předčasného starobního důchodu nevyužily, a důsledkem pak může být i ztráta části produktivní pracovní síly pro národní hospodářství v některých profesích nebo odvětvích,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu.

Návrh reaguje na prodlužování důchodového věku, který v Česku nyní roste až k 65 letům. Vychází se z logiky, že lidé v těžkých profesích nebudou schopni tak dlouho pracovat. „A zároveň v důsledku jejich fyzického opotřebení není možná nebo účelná jejich další rekvalifikace,“ vysvětluje úřad..

Dřívější důchody by lidem z rizikových skupin měly zaplatit zaměstnavatelé. Za zaměstnance v náročných pozicích mají podle návrhu odvádět vyšší sociální pojištění, které má po účinnosti návrhu postupně stoupat, a to oproti dnešku až o pět procentních bodů na cílových 29,8 % v roce 2026 (v roce 2023 sazba vzroste o dva procentní body, v roce 2024 o tři, v roce 2025 o čtyři a od roku 2026 o pět).

„Zaměstnavatel do toho musí být zaangažován. Musí se podílet na vícenákladech plynoucích z toho, že člověk z rizikové profese nastupuje dříve do důchodu. Bude to pro zaměstnavatele i motivace k úpravě personální politiky, aby pamatoval, že je dobré zaměstnance z náročné pozice časem přesunout na nějakou méně náročnou práci. Nechceme přece, aby lidé dělali desítky let práci, která prokazatelně ničí jejich zdraví. Na druhou stranu chápu, že to nebude možné všude,“ uvedl k tomu nedávno v rozhovoru s webem Peníze.cz ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zástupcům firem se nelíbí, že mají dřívější odchody do důchodu financovat. „Upozorňujeme, že finanční zatížení dotčených zaměstnavatelů by mělo dopady na soukromý sektor a některá odvětví, zejména stavebnictví, která jsou již nyní pod silným tlakem,“ uvedla v připomínkách k návrhu Hospodářská komise ČR.

Pokud návrh projde, měla by nová pravidla fungovat od začátku července roku 2023. Zaměstnavatelé mají od roku 2001 povinnost vést evidenci o zaměstnancích v rizikových profesích, přinejmenším za posledních 20 let by tak tyto informace měly být dostupné.

Po pár letech fungování má novinka přijít státní rozpočet na zhruba 300 milionů korun ročně navíc, oproti tomu na zvýšeném pojistném počítá ministerstvo práce a sociálních věcí s ročním příjmem ve výši zhruba 200 milionů korun.

Co je podstatné: má jít o zkrácení řádného důchodového věku – lidem se tedy nesníží výše důchodu, jako je tomu u předčasného důchodu. Pro něj se pravidla nemění. „Při splnění podmínek pro předčasný odchod do starobního důchodu budou moci využít této možnosti i pojištěnci se sníženým důchodovým věkem,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu.

Novela zároveň pro všechny upravuje i potřebnou dobu pojištění pro získání starobního důchodu. I lidé z náročných profesí tak budou zřejmě už brzy moct jít do důchodu s dobou pojištění už ve výši 25 let, na místo dnešních 35 let. O tom jsme podrobně psali už dříve.

Dodejme, že už od roku 2016 mohou o sedm let do důchodu dříve horníci, kteří dlouhodobě pracovali v hlubinných dolech.

Zdroj: forexbanka.cz