Když vše zdražuje, je na místě šetřit. Znáte osvědčená pravidla?

Vyšší šanci zvládnout aktuální zdražování mají ty domácnosti, které ho vezmou na vědomí. To mimo jiné značí revizi rodinných a osobních financí a přípravu na vyšší měsíční výdaje. Klíčová je i finanční rezerva.

„S ohledem na ekonomickou situaci je třeba co nejdříve zmapovat svůj rodinný rozpočet a opět si přitom vypomoci známým výdajovým pravidlem 10-20-30-40, čím dříve tím lépe,“ doporučuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera.

Z čistého měsíčního příjmu by tak podle něj mělo směřovat přibližně deset procent do krátkodobé rezervy. Ta má nejvyšší prioritu, a pokud není vytvořena, je třeba jí začít. Zhruba 20 procent z měsíčního příjmu má pokrývat aktivní spoření a investování na zajištění se do budoucna. Necelou třetinu z měsíčního příjmu, zhruba třicet procent, vydává většina domácností na bydlení. A poslední částí, kam míří až 40 procent z měsíčního příjmu běžné domácnosti, připadá na provoz domácnosti.

Pravidlo deseti procent

Prvních deset procent by podle odborníků nemělo rozhodně mířit do prasátka nebo obálky schované v některé z knih domácí knihovny.

„V současné době se více než nabízí tyto peníze ukládat na spořicí nebo dobře úročený běžný účet, kde jsou peníze kdykoli bez jakéhokoli limitu k dispozici,“ říká David Kučera.

Zmiňuje, že díky rostoucím úrokovým sazbám u České národní banky (ČNB) zvyšují i banky v posledních měsících úročení na spořicích a běžných účtech. V některých případech se mohou dnes klienti dostat i nad čtyřprocentní úrok. Důležité je si proto ověřit, jestli banka úrok něčím nepodmiňuje, jak bývá u některých z nich zvykem. Například počtem měsíčních transakcí nebo výběrů, užíváním kreditní karty nebo výší vkladu.

V praxi to navíc vypadá tak, že střadatel, aby dostal úrok nad čtyři procenta, nesmí dát na spořicí účet například více než 300 tisíc korun, případně smí, ale nesmí zase přesáhnout částku 600 tisíc. To znamená, že na účet musí vložit částku v rozpětí 300 až 600 tisíc korun. Jiný příklad i je, že úrok nad čtyři procenta získá jen ten, kdo na účet vloží částku nad 600 tisíc korun.

Pravidlo 20 procent

Kam půjde 20 procent z příjmu? Nejčastěji si lidé tuto částku spoří na důchod v penzijním spoření nebo třeba v podílových fondech. Živitel rodiny si z tohoto balíku dále hradí životní pojištění pro případ dlouhodobého výpadku příjmů nebo při nemoci či úrazu s následky. A většina rodičů nebo i prarodičů z této částky odkládá peníze dětem nebo vnoučatům do stavebního spoření.

„Krátkodobá rezerva by měla zvládnout pokrýt i snížený příjem kvůli nemoci nebo úrazu, o to důležitější je takový finanční polštář pro živnostníky bez nemocenského pojištění,“ vysvětluje dál David Kučera.

V tomto ohledu doporučuje zejména investice, popř. v kombinaci s konzervativními nástroji, jako je třeba stavební spoření. I když letošek investicím na akciových a dluhopisových trzích příliš nepřeje, při dlouhodobých investicích jsou jediným řešením, jak porazit inflaci. Například celosvětový akciový dolarový index MSCI World Index v období od vrcholu v roce 2007 před krizí 2008 po dnešní propady v červnu 2022 přinesl kumulativní výnos 213 procent. To je 7,9 procenta ročně.

30 procent na bydlení

Necelou třetinu z měsíčního příjmu, zhruba třicet procent, vydává většina domácností na bydlení. Nezáleží na tom, jestli jde o nájem nebo splátku hypotéky. Do této sumy se zahrnují i veškeré poplatky, které s bydlením souvisejí. Jako jsou platby za vodu, elektřinu, plyn či odvoz odpadu. Právě u těchto výdajů je nyní třeba o něco větší obezřetnosti.

„S ohledem na avizované další zdražování elektřiny a plynu je třeba zavčasu správně nastavit, respektive navýšit měsíční zálohy na tyto položky. Rozpočet pak neohrozí vysoké nedoplatky za energie,“ připomíná poradce.

Zvláštní pozornost pak doporučuje věnovat rodinám s hypotečním úvěrem, kterým letos nebo v příštím roce končí fixace úrokové sazby. Měsíční splátka jim totiž stoupne i o několik tisíc. Což platí asi pro 50 tisíc domácností, které si pořizovaly hypotéku před pěti lety za 2% úrok. Přičemž teď se pohybují mezi šesti až sedmi procenty. Řešením může být prodloužení splatnosti hypotéky, a tím ponížení splátky.

Namístě je dle odborníků si dát do pořádku i ostatní úvěry – spotřebitelské úvěry, kreditní karty a jiné menší závazky. Buď je zaplatit nebo je alespoň výhodně konsolidovat. Úspora při konsolidaci úvěrů se běžně pohybuje v řádu desítek tisíc, ale i stovek tisíc korun.

Pravidlo 40 procent

Zbylých 40 procent pak půjde na výdaje za potraviny, spotřební zboží, cesty do práce a školy. Dále i rodinné zábavy, cestování, dovolené nebo útraty za domácí mazlíčky. Právě v této části domácnosti najdou největší prostor pro snížení zbytných výdajů. A to tím, že změní své nákupní zvyklosti. Třeba i za cenu snížení běžných výdajů na zbytné věci, jako jsou návštěvy kin, restaurací, zábavních parků nebo časté nákupy oblečení a obuvi.

Zdroj: E15