Miliardy úspor v trapu. Česko je rájem investorských pastí, lidé v nich hledají lék na inflaci

„Na kapitálových trzích se v minulých letech v souvislosti s nízkými výnosy z tradičních aktiv objevily různé prodejní praktiky, které šly za hranu etického jednání,“ říká předseda Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč. Podvody ve sféře financí byly a budou, mezníkem v jejich potenciálu byl ovšem první pandemický rok.

Minifondová smršť

Jedním z mála viditelných symbolů byl prudký nárůst kvazifondových struktur zakládaných mimo dosah regulátora, tedy České národní banky. Zatímco na konci roku 2019 bylo těchto fondů v Česku 151, ke konci letošního července jejich počet vystoupal na 389, přičemž jen za první prázdninový měsíc vzniklo sedm takových kvazifondů.

„Pseudofondy fungující takzvaně podle paragrafu patnáct představují velké zlo kapitálového trhu. Původní idea byla hezká, s pár přáteli chci investovat do společného projektu, tak založím ‚eseróčko‘, ČNB dám na jednoduchém formuláři vědět, že tuto činnost budu dělat, a tím jsou mé povinnosti splněny,“ vysvětluje Martin Dočekal z portálu Dluhopisar.cz.

Kvazifondy sice nesmějí být prezentovány jako investiční fondy ani nesmějí být nabízeny široké veřejnosti, realita je však zcela odlišná. „Všechny tyto věci se v realitě trhu běžně dějí a s krachy těchto společností může dojít k neuvěřitelnému poškození fondového byznysu,“ zdůrazňuje Dočekal s tím, že fondy zneužívají jednak hysterie na poli zajištění proti inflaci, a stejně tak rostoucí popularity fondového investování, kdy zájemci ovšem nedokážou odlišit seriózní investiční fond od takzvaných patnáctkových struktur.

Ekonomové odhadují, že tyto šedé „fondy“ mohou dohromady spravovat prostředky ve výši jednotek miliard korun. Přesná čísla eviduje ČNB v rámci jednoduchého reportingu patnáctkových fondů, banka je ovšem nezveřejňuje. V současnosti na své peníze čekají například investoři do kryptoměnového kvazifondu společnosti Cryfin fungujícího na bázi paragrafu patnáct. Odstavené účty firmy prošetřované orgány činnými v trestním řízení čítají kolem osmi set milionů korun klientských peněz.

Obchodníci s teplou vodou a finfluenceři

Samotná pofidérní aktiva a fondy by nebyly tak nebezpečné, pokud by se k nim drobní investoři nemohli relativně snadno dostat. Klíčovou součástí ekosystému šmejdů je tak jejich šedá distribuční síť.

„Obecně bych se nebál za finanční šmejdy označit všechny prodejce finančních či investičních produktů či jejich substitutů, kteří nemají žádné platné oprávnění ČNB ke zprostředkování,“ říká šéf finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Šmejdi v jejich řadách typicky inkasují přemrštěné odměny za zprostředkování. „Běžně pět procent a více za zprostředkování, či dokonce několik procent ročně z investované částky,“ zdůrazňuje Borkovec.

Ti se přitom nemusejí nutně rekrutovat z klasických pokoutných navolávačů náhodných čísel, jejich domovem jsou sociální sítě. „Od éry koronaviru se na sociálních sítích velmi rozmohl nešvar v podobě finfluencerů, kteří prodávají či zveřejňují investiční tipy. Takové finfluencery můžeme připodobnit k prodavačům hrnců,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.

„Cool tipaři“ na sítích cílí především na mladé nezkušené lidi a ženou je do velmi rizikových produktů, typicky jde o obchodování na forexovém trhu pomocí pákových produktů typu CFD, oblíbenými tématy jsou kryptoměny či digitální umění ve formě NFT.

„Na sociálních sítích je propagují i známé osobnosti a slibují nereálně vysoký výnos. V souvislosti s rostoucí inflací to pro lidi, kteří o fungování celého systému nemají dostatečné povědomí, je velmi lákavé,“ připomíná šéfka forenzních služeb poradenské společnosti PwC Kateřina Halásek Dosedělová. Fenomén kvazifondů sílí na pozadí dnes již tradiční investorské pasti, která ovšem rovněž zbytněla v posledních dvou letech a právě letos se její popularita paradoxně znovu ocitá na výsluní investorského zájmu. Totiž firemní dluhopisy.

Otřepaná písnička letos vyhrává hlasitěji

„Dluhopisové emitenty nelze házet do jednoho pytle. Pochybné dluhopisové firmy se vyznačují tím, že i navzdory nízkým úrovním vlastního kapitálu plánují od investorů vybrat stamiliony a někdy až miliardy korun,“ vysvětluje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Typická je pro ně nezkušenost v oboru, ve kterém působí, krátká doba existence společnosti a absence zajištění nebo takzvaných kovenantů.

„Tyto firmy často investují prostředky získané emisí do agresivního marketingu. Vzhledem k velmi špatné tuzemské finanční gramotnosti je pro průměrného investora takřka nemožné emitenta dluhopisů správně analyzovat a odlišit perspektivní firmu od,finančních šmejdů‘,“ zdůrazňuje Pfeiler.

Jen od počátku letošního léta do poloviny srpna se na trhu ocitla šestnáctka nových dluhopisových emisí opatřených prospektem formálně schváleným ČNB, tedy o tři více než v loňském roce, anebo o dvě více než ve stejném období předpandemického roku 2019, letošní léto je tak po stránce nových emisí extrémně plodné.

Počet takzvaných prospektových emisí bývá ukazatelem aktivity trhu i na poli firemních bondů bez prospektu, tedy prakticky neviditelných emisí do celkové hodnoty 25 milionů korun. Ačkoli to není pravidlem a kvalita bondů s prospektem a bez něho se v důsledku nemusí lišit, právě segment neviditelných emisí vygeneroval v posledních letech nejvíce „neplatičů“.

„Bohužel běžný investor nemá schopnosti a zkušenosti, aby si kvalitu nakupovaného dluhopisu analyzoval a ověřil. Tomu nenahrává ani způsob prodeje, který je stejně jako u jiných investičních produktů velmi selektivní a zpravidla zamlčuje skutečná rizika,“ zdůrazňuje Dočekal.

Jen za letošní červenec pak hned trio někdejších emitentů takzvaných podlimitních bondů, tedy do 25 milionů korun, čelilo insolvenčnímu návrhu. „Při růstu úrokových sazeb a náznacích ekonomického zpomalení má řada firem nyní problém dluhopisy splatit, což bohužel vrhá negativní světlo na celou oblast investování včetně regulovaných oblastí, jež s těmito praktikami nemají vůbec nic společného,“ říká Řezáč.

Kryptokoumáci s pytlem plným shitcoinů

Opatrné zotavování trhu s virtuálními mincemi vrací do hry kryptoměnové „šamany“ a jejich „zaručené“ nabídky množící se obvykle v růstové fázi trhu. Ta aktuální probíhá, byť zatím v menší intenzitě, zhruba od poloviny letošního června, odkdy si trh jako celek polepšil zhruba o třetinu své celkové globální tržní kapitalizace na v současnosti necelých 1,2 bilionu dolarů.

„Poslední dobou jsme zaznamenali různé,investiční‘ nápady, které těžily z mediálního zájmu o oblast blockchainu, decentralizovaných financí, kryptoměn či NFT,“ říká Řezáč. Populární a neméně nebezpečná je i „služba“ spoření v kryptoměnách.

Úroveň správců kryptoaktiv je přitom v tuzemsku přinejmenším sporná. „Troufám si tvrdit, že společností, které nabízejí skutečně kvalifikovanou a sofistikovanou správu či poradenství v této oblasti, je v tuzemsku jako šafránu,“ soudí Pfeiler. Spolu s růstem hodnoty trhu a částečným návratem důvěry investorů nicméně roste přesvědčovací schopnost zprostředkovatelů na mince navázaných investic.

„Novým problémem jsou takzvané shitcoiny, tedy alternativní kryptoměny, které slibují nereálně vysoký výnos, jen využívají jinou technologickou a marketingovou platformu,“ říká šéfka forenzních služeb poradenské společnosti PwC Kateřina Halásek Dosedělová. Potenciální investorskou „dvojchybou“ může být, že kryptoměnové investice často fungují právě na bázi výše zmíněných neregulovaných kvazifondů. Příkladem budiž rovněž zmiňovaný Cryfin.

Zázračné příběhy a pohádková aktiva

„Nesou znaky všech obvyklých divnoinvestic a zpravidla přidávají Ponziho. Slibují nadprůměrné dvojciferné zhodnocení, zcela bezpečnou investici a často i velkého investičního génia v pozadí,“ říká Dočekal. Podle něho je vždy distribuují sítě bez jakékoli regulace či přímo jejich vázaní zástupci za často i v procentech dvoucifernou provizi. Tematicky bývají pestré, až epické a jako podvod bývají míněna už od samotného počátku.

„Patří mezi ně prodej zázračných návodů na bohatství, typicky různé černé skříňky, příběhy o zázračných elektrárnách v Dubaji či kouzelných mobilních zařízeních a tarifech,“ přibližuje Borkovec.

Českým symbolem „zázračného investora“ může být postava Ondřeje Janaty, který nabízel prostřednictvím své firmy Growing Way i třicetiprocentní roční zhodnocení investorských vkladů. Janata byl nakonec obviněn z miliardového podvodu na zhruba čtyřech tisícovkách drobných investorů, kteří mu svěřili své peníze.

Bezzubí regulátoři

„Když to srovnám s regulovaným segmentem finančního poradenství, kde jsou dnes stížnosti klientů v řádu maximálně desítek ročně, ale finančně poradenské společnosti a finanční poradci musejí reportovat úplně vše, ČNB provádí kontroly, je oblast,patnáctkářů‘, kryptoaktiv a dalších spekulativních nástrojů opravdu českým divokým západem,“ říká šéf České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Marek Černoch.

Regulace se v tuto chvíli omezuje na pouhou střízlivou osvětu. Sféru investic do firemních bondů má například ambici ošetřit Desatero České národní banky pro drobné investory do podnikových dluhopisů, obdobnou pomůckou pak může být Scorecards korporátních dluhopisů, vytvořený před pár lety ministerstvem financí.

Regulace se tak v tuto chvíli omezuje na pouhou střízlivou osvětu. 16 dluhopisových emisí opatřených prospektem formálně schváleným ČNB se ocitlo na trhu od začátku letošního léta do poloviny srpna.

Zdroj: Vydáno v tištěném magazínu E15